Co se dá pěstovat na zahradě?

Obecně se vyplatí pěstovat Zeleninu, která je drahá (například česnek nebo chřest). Zeleninu, kterou seženete obtížněji (například topinambury). Zeleninu, kterou nepořídíte za dobrou cenu v dobré kvalitě (například rajčata). Zeleninu, o které chcete mít jistotu, že vyrůstala bez chemie a v přirozených podmínkách.

Co se vyplatí pěstovat na zahradě?

Obecně se vyplatí pěstovat Zeleninu, která je drahá (například česnek nebo chřest). Zeleninu, kterou seženete obtížněji (například topinambury). Zeleninu, kterou nepořídíte za dobrou cenu v dobré kvalitě (například rajčata). Zeleninu, o které chcete mít jistotu, že vyrůstala bez chemie a v přirozených podmínkách.

Co se vyplatí pěstovat ve skleníku?

Nejvhodnější plodiny do skleníku jsou rajče, salát, mrkev, kopr, ředkvička, fazol tyčkový a okurka. Tyto druhy lze snadno pěstovat a rychlit i v nevytápěném skleníku. Rychlení znamená, že zkracujeme dobu od výsevu do sklizně. Ze sortimentu permasemínek doporučujeme do skleníku zejména tyčková rajčata.

Co se nejvíce pěstuje?

Nejdůležitější skupinou plodin jsou u nás obilniny, které pokrývají více než polovinu osevních ploch. Do rostlinných komodit patří obiloviny, olejniny, luskoviny, pícniny, cukrová řepa a brambory, dále ovoce, zelenina, chmel, réva vinná, léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, květiny a školkařské výpěstky.

Co sázet vedle cibule?

Například mrkev a jinou kořenovou zeleninu z čeledi miříkovitých dávejme dohromady s cibulí. Tyto rostliny nejsou příbuzné, proto se mezi nimi nešíří a nemnoží škůdci a nemoci. Ba naopak. Kořenová zelenina chrání cibuli před muškou květilkou cibulovou, cibule na oplátku ochrání mrkev před pochmurnatkou mrkvovou.

Co zasadit za zeleninu?

Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony.

Co zasadit na jaře do skleníku?

Co pěstovat ve skleníku na jaře Zasejte odolné rostliny, jako je růžičková kapusta, zelí, celer, pórek, hlávkový salát, cibule a hrášek. Vyhřívání pomůže zajistit klíčení. Ve vyhřívaných sklenících lze také v tomto období zasít rajčata a papriky.

Kdy vysévat papriky a rajčata?

Pro sazenice rajčat je velmi důležité začít brzy s jejich otužováním. Rostlinám často větráme a dáváme je, pokud nejdou teploty k nule, přes den otužovat ven. Do fóliovníku vysazujeme v dubnu, do volné půdy pak stejně jako papriky v polovině května po „zmrzlých“.

Co zasadit k rajčatům?

No a k rajčatům nebo přímo mezi ně, vysadíme také česnek, a třeba i cibuli, či lichořeřišnici. Velice vzájemně prospěšná je i kombinace rajčat a zelí. Právě dobře zvolené vzájemně se podporující rostliny mohou plísně, houby, ale i škůdce od rostlin ochránit, nebo minimálně zvýšit obranyschopnost plodin.

Co vysadit na zahradu zeleninu?

Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony.

Co teď roste na polich?

Vedle žita, ovsa, ječmene a různých druhů pšenice se na poli nacházeli len pro výrobu plátna, různé odrůdy řepy a později brambory. Dříve se pěstovaly na poli dnes téměř neznámé odrůdy pšenice, jako špalda dvouzrnka a jednozrnka.

Co se dá pěstovat na poli?

Na polích pěstujeme především obilniny, oko- paniny, luskoviny, ale i olejniny, pícniny, textilní plodiny a různé druhy zeleniny. Rostliny pěstované na poli nazýváme polní plodiny.

Jaká zelenina se dá pěstovat ve stínu?

Mezi čtyřmi a pěti hodinami slunce je tak akorát pro mrkev, petržel, celer, ředkvičky, hrášek, řepu nebo fazole. Zvlášť kořenová zelenina může těžit z vláhy, kterou záhony v polostínu lépe zadržují, například mrkev je šťavnatější.

Jaká zelenina je cibule?

Cibulová zelenina – čeleď liliovitých, cibule, česnek, pórek. Košťálová zelenina – brukvovité druhy, zelí, kapusta, květák, brokolice.

Jaké druhy zeleniny nesmíte nikdy sázet vedle sebe?

Brambory nesázejte společně s hlíznatými druhy zeleniny, tedy těmi, které rostou pod zemí: bulvový celer, kedlubna, ředkvičky, řepa, tuřín, brambory, křen nebo kořen petržele. Hlávkový salát se nesnese s celerem nebo petrželí. Kukuřici vysaďte co nejdál od celeru nebo reveně.

Co se dá sázet v létě?

V červenci spíše sklízíme, na uprázdněné záhony ale můžeme stále zasít zeleninu s kratší vegetační dobou. Hodí se červená řepa, která do podzimu vyroste alespoň do malých bulviček, listový nebo ledový salát, špenát, roketa, polníček, pekingské zelí, raná karotka, kedlubny a různé odrůdy ředkví a ředkviček.

Co se dá pěstovat v pařeništi?

Po celý rok v něm lze pěstovat prakticky jakékoliv bylinky. Dařit se bude hlavně naťovým odrůdám – pažitka, bazalka, šalvěj, oregano ale také máta nebo meduňka. Na podzim a při mírné zimě si můžete doplnit jídelníček polníčkem, špenátem, petrželí anebo tzv. zimní cibulí, což je druh šalotky.

Po čem pěstovat cibuli?

Cibuli se bude v záhonku líbit s brokolicí, růžičkovou kapustou, mangoldem, paprikou, řepou a pastinákem. Nejčastěji se sází s mrkví, se kterou se vzájemně ochraňují. Nevadí jí ani špenát, okurky, zelí nebo květák.

Jak pěstovat řebříček?

Semínka řebříčku se vysévají v dubnu přímo na záhon, na povrch substrátu. Doba klíčení je přibližně 14 dní při teplotě 18–25 °C. Řebříčku se bude dařit na slunečném stanovišti s propustnou půdou, bohatou na živiny. Rostliny nemají rády podmáčení, proto doporučujeme vytvořit dostatečnou drenážní vrstvu.

Jakou zeleninu pěstovat na zahradě?

Na záhoně hned po hnojení se bude dařit rajčatům, okurkám, tykvím, melounům, květáku, zelí, kapustě, celeru, pórku, bramborám. Kadeřávek, kedlubny, mrkev, petržel, pastinák, černý kořen, červená řepa, česnek, cibule, brokolice či špenát bude prosívat na záhonu druhý rok po hnojení.

Co pěstovat v unoru?

V únoru vysévejte za okno nebo do vytápěného skleníku raný salát, kedlubny, brokolici, lilek, květák, okurky (pro pozdější pěstování ve skleníku), rajčata nebo papriky, z bylinek potom bazalku, majoránku a mnohé další.

Co pěstovat přes zimu ve skleníku?

Špenát – kapusta, zelí, čínské zelí a většina kořenových plodin, jako pór, řepa, mrkev, tuřín, pastinák a ředkvičky si s klidem můžete na zimu do skleníku vysadit, výsledkem bude dřívější a chutná sklizeň. Cibule – existuje poměrně málo druhů sadbové cibule, které by rostly v zimě v nevyhřívaném skleníku.

Co pěstovat doma v zimě?

Bazalka, saturejka, kerblík, máta, meduňka, tymián, rozmarýn, šalvěj či oregano jsou byliny, kterým se ve vašich obydlích většinou dobře daří. K dostání jsou ve více odrůdách, lišících se výškou nebo intenzitou růstu. Pro zimní pěstování v bytě volte zásadně kompaktní odrůdy.

Co dát do Foliaku?

Mezi oblíbenou zeleninu, kterou si zahrádkáři předpěstovávají ve fóliovníku, patří květák, brokolice, pórek, kapusta, zelí, celer či brukev. Stejně tak si zde můžete rozmístit květináče nebo truhlíky, a v nich si předpěstovat rostliny, které pak budou zdobit vaše okna či terasu – například afrikány či petúnie.

Co lze pěstovat celoročně?

Pro vnitřní celoroční pěstování se nejvíce hodí bylinky, které zvládnou nižší teploty i polostín. Jsou to pažitka, petrželka, meduňka, máta, kopr nebo řeřicha. Nejlépe se bude dařit bylinkám doma za oknem. Místo na parapetu jim zajistí světlo a vzduch.

Co pěstovat v suchu?

Mezi snadno pěstovatelné suchomilné rostliny, kterým stačí jen minimum vody, patří z dříve uvedených třeba perovskie, devaterník, kručinka, pryšec myrtovitý, pelyněk, plamenka, tařička, hvozdíky, kopíčko žluté, trávnička, dobromysl, yzop, bělotrn, máčka či starček popelavý.