Mezi čtyřmi a pěti hodinami slunce je tak akorát pro mrkev, petržel, celer, ředkvičky, hrášek, řepu nebo fazole. Zvlášť kořenová zelenina může těžit z vláhy, kterou záhony v polostínu lépe zadržují, například mrkev je šťavnatější.
Jakou zeleninu lze pěstovat ve stínu?
Mezi čtyřmi a pěti hodinami slunce je tak akorát pro mrkev, petržel, celer, ředkvičky, hrášek, řepu nebo fazole. Zvlášť kořenová zelenina může těžit z vláhy, kterou záhony v polostínu lépe zadržují, například mrkev je šťavnatější.
Co zasadit do stínu?
Mezi další trvalky, které krásně pokvetou ve stínu patří bergénie, brambořík, dlužicha, dymnivka, hluchavka, jarmanka, jaterník, konvalinka, mitrovnička, plicník, pomněnkovec, pupkovec, škornice, udatna, zběhovec.
Jakou zeleninu pestovat na slunci?
Máte-li balkon orientovaný na jih, máte štěstí a také velký výběr slunce milující zeleniny. Patří mezi ni např. lilek, fazole, chilli, okurky, brambory, dýně, kukuřice, melouny, papriky, ředkvičky, rajčata, cuketa a cukrový hrášek.
Co vysadit na slunné místo?
Patří mezi ně např. gazánie, muškáty, vybrané druhy begónií, aksamitníky, petúnie, surfínie a minipetúnie, verbeny a vějířovky. Kromě letniček můžete v truhlících na balkonech pěstovat i mnoho trvalek, jako jsou nízké kopretiny, třapatky a třapatkovky, šalvěje hajní, krosnoočka, astry nebo zvonky.
Jaké ovoce do stínu?
Zkuste proto např. kanadské borůvky, ostružiníky, malinoostružiníky, maliny, jahodník. Dobré výsledky by mohly poskytnout i kamčatské borůvky (zimolez kamčatský), které na rozdíl od těch kanadských nevyžadují kyselou půdu, lískové ořechy, případně arónie černá, z jejíž plodů lze připravovat např.
Co se vyplatí pěstovat na zahradě?
Obecně se vyplatí pěstovat Zeleninu, která je drahá (například česnek nebo chřest). Zeleninu, kterou seženete obtížněji (například topinambury). Zeleninu, kterou nepořídíte za dobrou cenu v dobré kvalitě (například rajčata). Zeleninu, o které chcete mít jistotu, že vyrůstala bez chemie a v přirozených podmínkách.
Jaké keře do stínu?
Zvolit můžeme například hortenzie a pěnišníky. Na méně stinná stanoviště se hodí třeba kalina, tavolník, fuchsie, pustoryl. A pokud si také chceme pochutnat na něčem dobrém, sáhneme po borůvkách a brusinkách. Ovšem naprostou klasikou stinných stanovišť je buxus.
Jaké bylinky do stínu?
V polostínu prospívají máty, pažitka, zimní cibule, mařinka vonná, řebříček obecný (také na slunci), zavinutka podvojná, čechřice vonná, krvavec menší, pelyněk kozalec neboli estragon. Zastínění snese třeba andělika lékařská či kerblík třebule.
Co se dá pěstovat v truhlíku?
Co lze pěstovat na balkoně Dobře se na balkónech daří ředkvičkám, hrášku, fazolkám, mrkvi i kedlubnám. Nenáročný na pěstování je salát, převislé jahody, měsíční jahody, kanadská borůvka nebo cukety. Větší nádoba na balkóně umožní i pěstování speciálně upravených druhů ovocných stromů.
Co zasadit za zeleninu?
Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony.
Co se dá pěstovat v květináči?
Brokolice, květák, ale i zelí by trpěly nedostatkem místa, vody a hnojení. Ze době stále více populárních bylinek můžeme v nádobách úspěšně pěstovat např. tymián, koriandr, kopr, saturejka, rozmarýn, majoránku a především bazalky. K dostání je osivo i odrůdy bazalky Kompakt, určené speciálně pro pěstování v květináči.
Jakou zeleninu pěstovat ve skleníku?
Nejvhodnější plodiny do skleníku jsou rajče, salát, mrkev, kopr, ředkvička, fazol tyčkový a okurka. Tyto druhy lze snadno pěstovat a rychlit i v nevytápěném skleníku. Rychlení znamená, že zkracujeme dobu od výsevu do sklizně. Ze sortimentu permasemínek doporučujeme do skleníku zejména tyčková rajčata.
Co pěstovat v létě?
V červenci spíše sklízíme, na uprázdněné záhony ale můžeme stále zasít zeleninu s kratší vegetační dobou. Hodí se červená řepa, která do podzimu vyroste alespoň do malých bulviček, listový nebo ledový salát, špenát, roketa, polníček, pekingské zelí, raná karotka, kedlubny a různé odrůdy ředkví a ředkviček.
Jaká zelenina se dá pěstovat v truhlíku?
Dobře se na balkónech daří ředkvičkám, hrášku, fazolkám, mrkvi i kedlubnám. Nenáročný na pěstování je salát, převislé jahody, měsíční jahody, kanadská borůvka nebo cukety. Větší nádoba na balkóně umožní i pěstování speciálně upravených druhů ovocných stromů.
Co pestovat na balkoně na slunci?
Můžete si tedy vybrat ze širokého sortimentu letniček, bylinek, drobného ovoce i plodové zeleniny pro radost. Na rozdíl od balkonu orientovaného na jih se tu bude dařit i petrželce, pažitce i šalvěji. „Odvážnější mohou na jaře a na podzim vyzkoušet i listové saláty a ředkvičky, v létě pak popínavé fazole nebo hrášek.
Co do truhlíku na přímé slunce?
Mnoho hodin slunečního svitu na slunném balkoně orientovaném na jih - zejména v létě - poskytuje ideální podmínky pro pěstování různých rostlin: Mezi rostliny na balkon na slunci patří například pelargonie, kopretiny, rozmarýn, levandule nebo olivovníky, ale také oleandr, šalvěj, tymián a jiřina.
Kolik slunce potrebuje zelenina?
Většina zeleniny potřebuje v sezóně 6 až 8 hodin přímého slunečního světla denně. Pro záhony vybírejte místo na plném slunci. Přistínění dokážete zařídit vhodnou skladbou plodin v záhonu, nebo vyrobit, ale slunce už na místo dodatečně nepřivedete.
Co se dá zasadit v létě?
Hodí se červená řepa, která do podzimu vyroste alespoň do malých bulviček, listový nebo ledový salát, špenát, roketa, polníček, pekingské zelí, raná karotka, kedlubny a různé odrůdy ředkví a ředkviček. Stihneme také hrášek nebo keříčkové fazole.
Co do truhlíků k Muškátům?
Truhlíky by měly být samozavlažovací. Je proto dobré pěstovat je s rostlinami, které je nejen zajímavě tvarově nebo barevně doplňují, ale které také k růstu a kvetení potřebují podobné podmínky. Jsou to například aksamitníky, krásnoočka, ostálky, dvouzubce, gerbery, dvoutvárky nebo libory (lantany).
Jaké rostliny do polostínu?
Výběr trvalek do stínu Dominují kapradiny, funkie (Hosta), pomněnkovec (Brunnera), barvínek (Vinca). Mnohé rostliny ve stínu i kvetou: zvonky (Campanula), srdcovka (Dicentra), orlíčky (Aquilegia), hluchavky (Lamium) a mnohé jiné. Z popínavek vzpomeneme břečťan (Hedera).
Co pěstovat na severní straně?
Balkonové květiny na severní stranu Daří se zde rostlinám, které vyžadují polostín až stín. Fuchsie (Fuchsia), pochvatec (Coleus), lobelka (Lobelia), nestařec (Ageratum), hortenzie (Hydrangea), bohyška (Hosta), hluchavka (Lamium), břečťan (Hedera) i různé jehličnany.
Kdy sázet na jaře?
V druhé polovině března můžete bez obav začít vysévat na venkovní záhony ředkvičky, špenát, raný salát, hrách, kořenovou zeleninu, jarní česnek, kopr a červenou řepu. Přímo na záhon je možné vysévat také pór i červené a bílé zelí – před jeho vysetím je nutné záhon důkladně pohnojit a vyvápnit.
Co zasadit pod šeřík?
V pozdním létě záhon rozzáří žlutě kvetoucí třapatka. Pod šeříkem se dobře uplatní hosta, která svými žlutozelenými listy vytváří v záhonu pozoruhodný akcent.
Co zasadit do sucha?
Mezi snadno pěstovatelné suchomilné rostliny, kterým stačí jen minimum vody, patří z dříve uvedených třeba perovskie, devaterník, kručinka, pryšec myrtovitý, pelyněk, plamenka, tařička, hvozdíky, kopíčko žluté, trávnička, dobromysl, yzop, bělotrn, máčka či starček popelavý.
Co sázet vedle cibule?
Například mrkev a jinou kořenovou zeleninu z čeledi miříkovitých dávejme dohromady s cibulí. Tyto rostliny nejsou příbuzné, proto se mezi nimi nešíří a nemnoží škůdci a nemoci. Ba naopak. Kořenová zelenina chrání cibuli před muškou květilkou cibulovou, cibule na oplátku ochrání mrkev před pochmurnatkou mrkvovou.
