Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Božím hodem Velikonočním, tedy vzkříšením Ježíše Krista. Mezi nimi je Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Po tomto týdnu následuje Velikonoční pondělí jakožto druhý svátek.Dnům těsně před velikonočními svátky se říká Pašijový týden či Svatý týden. Název je odvozen od slova passio což znamená utrpení. Má symbolizovat utrpení Ježíše právě v poslední týden jeho života.
Jak se jmenují dny na Velikonoce?
Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi (nedělí Vzkříšení). Některé dny Svatého týdne jsou označeny zvláštním přívlastkem: Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Mezi tradiční zvyky spojené se Svatým týdnem patří „odlet zvonů do Říma“.
Kdy se preje k Velikonocum?
Pravidlo je následující: Velikonoce připadají na neděli následující po prvním jarním úplňku, přičemž když první jarní úplněk bude v neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Dle těchto pravidel může velikonoční pondělí připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26.
Jaká je neděle před Velikonocemi?
Připadnou vždy na neděli po prvním jarním úplňku, od 22. března do 25. dubna. Velikonocím předchází šest postních nedělí – Pučálka, Černá neděle, Kýchavná, Družebná, Smrtná a Květná.
Co znamenají velikonoční svátky?
Velikonoční svátky patří k nejstarším svátkům vůbec. Jejich základní podstatou z dob předkřesťanských bylo vítání přicházejícího jara, nového vegetačního období, v přeneseném slova smyslu vítězství života nad smrtí.
Jak se jmenují dny na Velikonoce?
Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi (nedělí Vzkříšení). Některé dny Svatého týdne jsou označeny zvláštním přívlastkem: Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Mezi tradiční zvyky spojené se Svatým týdnem patří „odlet zvonů do Říma“.
Jak se jmenuje sobota před Velikonocemi?
Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Božím hodem Velikonočním, tedy vzkříšením Ježíše Krista. Mezi nimi je Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota.
Kdy se nesmí hýbat se zemí?
Křesťanská tradice velí držet přísný půst. Celý křesťanský svět si na Velký pátek připomíná ukřižování Ježíše Krista. Den je zároveň v lidových pověrách spojován s magickými silami. Podle nich se například otevírají skály s poklady, nemá se hýbat zemí ani prát prádlo.
Co se smí a nesmí na Velký pátek?
Předkové se proto obávali zlých duchů, čarodějnic a možného uhranutí. Takže se raději držte starého pořekadla: „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.
Proč se říká Modré pondělí?
Proč Modré pondělí? Prý to je odvozeno od barvy látky, kterou se zdobily kostely – ale z němčiny se „blau“ dá přeložit i jako práce neschopný, což symbolizuje, že to byl tradičně volný den, kdy se nemělo pracovat. Letos vychází na 11. dubna.
Kdy slaví Pravoslavni Velikonoce?
Kdy se slaví Smrtná neděle?
Pátá neděle postní, která letos připadá na 4. dubna, sice má temný název, ale je plná veselí a radosti. Ze vsi se totiž vynáší slaměná Smrtka, někde zvaná Mařena, Mořena, smrtholka, Morena či Čaramura.
Kdy se světí pokrmy?
Velikonoční neděli tak křesťané prožívají ve znamení radosti a oslavy Ježíšova vzkříšení. V tento den se pečou velikonoční beránci, světí se velikonoční pokrmy a barví vajíčka pro koledníky.
Kdy se drží půst?
V západní církvi začíná postní doba Popeleční středou a trvá 40 dní (kromě nedělí). Ve východních církvích začíná Velký půst v pondělí 7. týdne před Velikonocemi a končí v pátek 9 dní před Velikonocemi.
Čím začínají Velikonoce?
Bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál). Ta je v mnoha kulturách chápána jako znamení života.
Kdo neslaví Velikonoce?
Pro křesťany by tak mělo toto období být především uvědoměním si a obnovením vnitřního duchovního života. Velikonoce však neslaví pouze křesťané. Pro nevěřící jsou přirozeně vnímány jako svátky jara a probouzení přírody, i přesto však mohou i pro ně být obdobím uvědomění si sami sebe.
V jakých zemích se slaví Velikonoce?
Velikonoce se samozřejmě slaví i v USA, Kanadě a Mexiku. V USA je jako všechno prožívají poměrně pompézně, oslavy v Kanadě jsou skromnější a mexické Velikonoce zase velmi často připomínají velký veselý karneval.
Co by se nemělo dělat na Velikonoce?
Je zapovězena velká část prací – nesmí se hýbat se zemí a dělat na poli a na zahradě, péct, prát a zametat, ale ani půjčovat, darovávat a vynášet věci z domu, či přijímat dary. Všechny tyto úkony totiž byly považovány za posvátné a bylo proto potřeba se jim v tento nebezpečný den vyhnout.
Kdy se světí pokrmy?
Velikonoční neděli tak křesťané prožívají ve znamení radosti a oslavy Ježíšova vzkříšení. V tento den se pečou velikonoční beránci, světí se velikonoční pokrmy a barví vajíčka pro koledníky.
Co to je modré pondělí?
Modré, nebo někde také Žluté pondělí je součástí pašijového týdne, tento den se podle tradice nemělo vůbec pracovat. K jídlu by se měly podávat Boží milosti, cukroví obalené cukrem. Kostely se tento den zdobí modrým nebo fialovým suknem, ale žádné zvláštní obřady se k němu ani k Šedivému úterý nevztahují.
Kdy se nesmi uklizet?
Větší roli však hraje Škaredá nebo také Sazometná středa, která připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Sazometná proto, že se v ten den vymetaly saze z komína. O tomto dnu se sice uklízí, ale přesto bychom se neměli škaredit. Podle jedné lidové pověry by totiž zakaboněná tvář opakovala každou středu v roce.
Jak se jmenují dny na Velikonoce?
Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi (nedělí Vzkříšení). Některé dny Svatého týdne jsou označeny zvláštním přívlastkem: Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Mezi tradiční zvyky spojené se Svatým týdnem patří „odlet zvonů do Říma“.
Co to je Velký pátek?
Den Ježíšova umučení se nazývaný Velký pátek, v pravoslaví Svatý pátek. Velký pátek je pro křesťany dnem smutku, modliteb a klidu, podle legendy byl na Golgotě právě v tento den ukřižován Ježíš Kristus. Tomu se podřizují i lidové tradice a zvyky, které se odehrávaly často ještě před východem slunce.
Co se jedlo na Bílou sobotu?
Bílá sobota V tento den se lidé nadlábli. Hlavním pokrmem totiž byla velikonoční nádivka. Někde se jí říká hlavička, velikonoční buchta, sekanice, sekanina, nebo velikonoční snítek. V tento den také na stole nesměl chybět zlatavý mazanec.
Co by se nemělo na Zelený čtvrtek?
Podle pověry se o Zeleném čtvrtku neměl nikdo s nikým hádat a ani si nic půjčovat. Jen tak se mu celý rok vyhýbaly všechny hádky a našly si k němu cestu peníze. Na Zelený čtvrtek hospodáři seli hrách a len (samozřejmě podle počasí), protože se věřilo, že to, co se tento den zaselo, dobře prospívalo.
Co se má dělá na Velký pátek?
Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet - to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme. Ve skutečnosti jde o vrchol křesťanského liturgického roku, den, který je součástí svatého týdne.
