Pod zemí zimu přežívá křen, chřest a topinambur, dále dvouleté zeleniny jako třeba petržel, černý kořen a pastinák. Mrazuvzdorné jsou též mnohé cibuloviny, konkrétně vytrvalé a dvouleté druhy. U špenátu a zimního salátu je zajímavé, že snesou teploty pod bodem mrazu pouze v určitém úseku svého vegetačního období.
Jakou zeleninu zasadit na zimu?
Pod zemí zimu přežívá křen, chřest a topinambur, dále dvouleté zeleniny jako třeba petržel, černý kořen a pastinák. Mrazuvzdorné jsou též mnohé cibuloviny, konkrétně vytrvalé a dvouleté druhy. U špenátu a zimního salátu je zajímavé, že snesou teploty pod bodem mrazu pouze v určitém úseku svého vegetačního období.
Co se dá pěstovat v zimě doma?
Zelená zelenina Stejně si můžete vypěstovat pažitku, rukolu nebo řeřichu, kopr, jarní cibulku či natě z celeru nebo petržele. Pěstovat přímo kořenovou zeleninu se v těchto podmínkách moc nedá, protože třeba mrkev potřebuje k růstu větší hloubku, než může truhlík nabídnout.
Co se seje na zimu?
Při dostatečné zálivce se spoustě rostlinkám daří. Už se začíná s výsevy plodin, které nám zůstanou na zahradě i přes zimu, jako je například kadeřávek. Na záhon můžeme stále vysévat ředkvičky a ředkve, vodnice, saláty, špenát, mangold i mrkev. V první polovině měsíce ještě můžeme zasadit semínka fazole.
Co sázet před zimou?
Ze zeleniny můžete na podzim sázet i petržel, ředkvičky, salát, cibuli, pastinák a mrkev. Nezapomeňte je chránit překrytím netkanou textilií, až se budou blížit první mrazy. Z bylin si můžete dovolit na podzim zasadit levanduli, šalvěj nebo mateřídoušku, které jsou velmi odolné.
Kdy a jak sadit papriky?
Optimální termín pro výsev papriky je konec ledna a prvá polovina února. Jako výsevní substrát je výborný perlit. Tento substrát je prostý zárodků plísní a fytopatogenních hub, rostliny vytváří bohaté kořeny a výsev v podstatě nelze přelít.
Co lze pěstovat v zimě ve skleníku?
V zimě se dá ve skleníku pěstovat například kapusta kadeřávek, růžičková nebo hlávková kapusta, těm nevadí dokonce ani mráz. Těšit se můžete dokonce i z cibule a vyzkoušet můžete třeba i různé druhy salátu či špenát.
Co je zimní zelenina?
Mezi zimní klasiku patří skladovaná mrkev, petržel / pastinák, celer, brambory, cibule, česnek, v Česku oblíbené zelí a dýně. Určitě bychom neměli zapomínat na květák, brokolici (skvělá veganská dvojice, kterou zařazujte aspoň 1x týdně), kapustu, růžičkovou kapustu, kadeřávek, batáty, červenou řepu či pórek.
Co dát do truhlíku na zimu?
Vedle drátovců, vřesů, vřesovců a okrasných kapust si do podzimně laděných truhlíků můžete vysázet i další rostliny s větší či menší šancí na úspěšné přezimování. Patří k nim například zakrslé jehličnany, cesmíny, mini chryzantémy, macešky, brsleny, hebe či libavky.
Jak pěstovat salát v zimě?
Listová zelenina a její pěstování v zimě Vysejte každých několik týdnů novou várku semínek a zajistíte si přísun čerstvého salátu po celou zimu. Listovou zeleninu můžete pohodlně pěstovat za oknem, ale není na škodu pomoci rostlinkám umělým osvětlením a dopřát jim alespoň 10–12 hodin světla denně.
Co zasadit v září zelenina?
Počátkem září ještě můžeme vysít zeleninu pro letošní sklizeň. Vyrůst stihnou rané ředkvičky, raný hlávkový salát a salát k řezu listů, roketa, asijská listová zelenina. Další druhy se vysévají pro sklizeň jarní – například špenát, kozlíček polníček, ozimý salát, listová petržel, kerblík.
Kdy a jak zasadit mrkev?
Mrkev vyséváme nejčastěji na jaře. Semínka sejeme přímo do záhonu, přibližně v březnu až dubnu. Řádky by od sebe měly být vzdálené 30-40 centimetrů. Zemina v záhonu by měla být dobře prokypřená a hlavně prohnojená, protože během vegetace už mrkve nehnojíme.
Co vysévat v létě?
V červenci spíše sklízíme, na uprázdněné záhony ale můžeme stále zasít zeleninu s kratší vegetační dobou. Hodí se červená řepa, která do podzimu vyroste alespoň do malých bulviček, listový nebo ledový salát, špenát, roketa, polníček, pekingské zelí, raná karotka, kedlubny a různé odrůdy ředkví a ředkviček.
Co se sází v listopadu?
Do záhonů s kvalitní půdou můžeme v listopadu vysít ranou karotku, kořenovou i naťovou petržel, ředkvičky, salát i cibuli. Jarní sklizeň bude mít náskok, zvláště pokud ji přikryjeme bílou netkanou textilií. Výhodné je setí do rýh, které zadržují vlhkost a vrstva půdy semínka ochrání před výkyvy teplot.
Jak pěstovat cherry rajčata v bytě?
Květináč s rajčaty umístěte tam, kde budou mít dostatek sluníčka, tepla a vzduchu a kde nefouká silný vítr. Ideálně proto na parapet orientovaný na jih. Pravidelně je zalévejte, hlavně ráno a vždy ke kořenům. Abyste se vyvarovali jejich přelití, doporučujeme rajčata sázet do květináčů s drenážními otvory.
Co zasadit v září zelenina?
Počátkem září ještě můžeme vysít zeleninu pro letošní sklizeň. Vyrůst stihnou rané ředkvičky, raný hlávkový salát a salát k řezu listů, roketa, asijská listová zelenina. Další druhy se vysévají pro sklizeň jarní – například špenát, kozlíček polníček, ozimý salát, listová petržel, kerblík.
Co všechno se dá pěstovat ve skleníku?
Nejvhodnější plodiny do skleníku jsou rajče, salát, mrkev, kopr, ředkvička, fazol tyčkový a okurka. Tyto druhy lze snadno pěstovat a rychlit i v nevytápěném skleníku. Rychlení znamená, že zkracujeme dobu od výsevu do sklizně. Ze sortimentu permasemínek doporučujeme do skleníku zejména tyčková rajčata.
Kdy vysévat papriky a rajčata?
Kdy vysévat rajčata a papriky Papriky můžete vysévat už koncem ledna, nejpozději během února. Potřebují totiž více času než rajčata. Ta mají vegetační dobu 150 dní, takže stačí, když půjdou jejich semínka do hlíny až koncem února či začátkem března. Základem úspěchu je vždy kvalitní osivo.
Co je zimní zelenina?
Mezi zimní klasiku patří skladovaná mrkev, petržel / pastinák, celer, brambory, cibule, česnek, v Česku oblíbené zelí a dýně. Určitě bychom neměli zapomínat na květák, brokolici (skvělá veganská dvojice, kterou zařazujte aspoň 1x týdně), kapustu, růžičkovou kapustu, kadeřávek, batáty, červenou řepu či pórek.
Jak sázet papriky po dvou?
Papriky vysazujte ve vzdálenosti 40–60 cm od sebe. Do jamky přidejte lopatku kompostu, zalijte vodou a zasazujte po dvou paprikových sazenicích. Rostlinky zahrňte zeminou dostatečně vysoko, aby je vítr nezlomil, a ještě jednou trochu zalijte.
Kdy sázet rajčata a papriky?
Kdy vysévat rajčata a papriky Papriky můžete vysévat už koncem ledna, nejpozději během února. Potřebují totiž více času než rajčata. Ta mají vegetační dobu 150 dní, takže stačí, když půjdou jejich semínka do hlíny až koncem února či začátkem března. Základem úspěchu je vždy kvalitní osivo.
Kdy se sází rajčata do skleníku?
Semena rajčat mají ráda rovnoměrné teplo. Proto byste měli rajčata pěstovat na okenním parapetu nebo ve vyhřívaném skleníku. Ideální doba pro výsev rajčat je od začátku do poloviny března. Při výsevu rajčat vybírejte odrůdy odolné vůči chorobám.
Jaká zelenina do skleníku?
Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Jaká zelenina je cibule?
Cibulová zelenina – čeleď liliovitých, cibule, česnek, pórek. Košťálová zelenina – brukvovité druhy, zelí, kapusta, květák, brokolice.
Co můžeme Sklizet v zime?
K zeleninám, které se sklízejí i během zimního období, patří například zimní kapusta, zimní cibule, zimní salát, špenát, petržel, černý kořen, pastinák nebo polníček. Nejznámější a nejpěstovanější je ale kadeřávek, pór a růžičková kapusta.
Co vše patří do zeleniny?
Košťálová, kořenová, listová zelenina či bylinky Kořeny, hlízy, bulvy nebo košťály jsou ZELENINA (tj. mrkev, petržel, řepa, celer, zázvor, křen, pastinák, brambor, ředkvička, tuřín aj. Dále pak cibuloviny: cibule, česnek, pórek, pažitka a košťáloviny: květák, brokolice, kedlubny, romanesco atd.)
